Tvůrčí kolaps

Josífkovi je rok a třičtvrtě. Hugovi pět a půl. Každý den se těším že večer si budu malovat, ale jsou dny, kdy to opravdu fyzicky nejde. O to víc mám pak sny nabité dějem a inspirací. Založila jsem si sešit kam to zaznamenávám a až mi kluci jednou řeknou: "mami, kde žiješ" a odejdou na pivo nebo jointa, ještě ráda vezmu sešit a obkreslím to na plátna. A nebo si pak nad tou svou geniální inspirací zpětně řeknu: "tedy já byla na té mateřské opravdu dementní"! 

Ale dneska, dneska večer na to sednu:o)